Co se týká úvodního obsáhlého proslovu autora příspěvku, tak s některými věcmi se dá docela dost souhlasit, ale také se tam nachází řada vadných a někdy až bludem zavánějících výroků.  Záměrně se nevyhýbám tomuto slovu blud. Cokoliv je v rozporu s naším Bohem a tedy Jeho dokonalým, neměnným Slovem, je poté nutně blud!  Mentalita dnešních lidí (ať už věřících či nevěřících) je hrozná. Musím na rovinu říct, že často mnozí nevěřící svým střízlivým úsudkem převyšují lidi, kteří se ať už upřímně či pokrytecky hlásí k víře v Boha Bible. Nicméně ta humanistická mentalita (povýšení člověka nad Boha, či dávání člověka na roveň Boha) se projevuje téměř u všech bez rozlišení toho, zda se k víře v Boha Bible hlásí či nikoli.  Když někdo označí nějaké vyjádření i třeba spaseného člověka za bludné, často se dotyčný urazí a bere to jako nehoráznou věc. „Jak si to vůbec někdo k druhému může dovolit?“, „ To není láska, kterou bychom jako Křesťané, měli být charakterizováni.“ , „Vždyť přece nemáme nikoho soudit.“ Takové a podobné výroky často slýcháváme. Jaký to klam. Boží čest a sláva jsou dotyčným lidem zřejmě ukradené podobně jako Élímu (1. Samuelova 2:29). Těmto lidem není známo, že láska k lidem nikdy nebude na úkor Boží pravdy!!! Láska a pravda vždy musí být v dokonalém obecenství! Pokud máme lásku bez pravdy, je to jen SENTIMENTALITA. Pokud máme pouze pravdu bez lásky, je to jen DUNĚNÍ ZVONU, ŘINČENÍ ČINELŮ!! Toto je jasné učení Slova Božího a nechť si ji každý v Písmě dohledá.

 Místo aby se přesně pojmenovala věc, či uvedla na správnou míru, tak se „humanisticky“ zastře, či pojmenuje zcela jinak.  Podstata věci poté zcela uniká a je z toho pouze jakési rozplizlé tlachání o ničem. Téměř nic se nemůže vynést na pravou míru. Kdokoliv označí Boží Slovo za jedinečné, nadřazené, unikátní dílo nad díla ostatní, je nutně označen za fanatika. Tedy pokud někdo autoritativně (samozřejmě bez násilného vnucování, či nějakého nátlaku) na základě Slova Božího prohlásí: „V nikom jiném není spása (než v Kristu Ježíš; má pozn.)-na světě není lidem dáno jiné jméno, v němž bychom mohli být spaseni“ (Skutky 4:12) je podle této zkázonosné mentality oštemplován jménem fanatik. Kdyby se touto mentalitou vyznačovali apoštolé či reformátoři, těžko by byli došli ke spasení pohané, kteří byli uvěznění v uctívání marných model, a také by nevyšla na světlo světa pravda evangelia v době, kdy katolická církev zotročovala prostý lid svými naukami o očistci a odpustcích. Poté by těžko nebylo nakládáno s ženami jako s věcmi, těžko by existovaly sirotčince či nemocnice a těžko by existovala jakási duchovní i ekonomická prosperita některých států. To všechno bylo totiž vedlejším důsledkem nekompromisního kázání evangelia, které změnilo životy lidí!! NA TO UŽ SE OVŠEM ZAPOMNĚLO i v tzv. evangelikálním křesťanstvu! Přednější je totiž člověk a jeho vlastní ego a pocity, niko-li pravda Slova Božího! Jen abychom se nedotkli něčího svědomí! Touto mentalitou je v dnešní době zasaženo nespočet lidí, hlásících se k víře v Boha a Jeho Slovo. Není to nic jiného než stará Satanova taktika, jak degradovat Boží zjevení zapsané v Bibli a tedy předně jak degradovat veleslavné, jedinečné evangelium, které je nabídkou Boží milosti hříšným rebelům. Tu mentalitu jsem např.  vysledoval u „křesťanského“ homosexuála (NEVĚRCE, který skončí v pekle, pokud neučiní pokání ze svého hříšného stylu života) jménem Putna v jedné nedávné televizní náboženské debatě. Místo aby bylo přesně dle Bible pojmenováno co je hřích, či blud, tak tito škůdci, záškodníci či jacísi náboženští parazité řeknou, že tyto pojmy by se v dnešní „vyspělé“ „moderní“ době neměly ani používat. Jaká to zcestnost. BŮH NENÍ ČLOVĚK!!!! BŮH SE NEMĚNÍ!!! BŮH TAKÉ NENÍ POUZE LÁSKA!! JINÝMI SLOVY BŮH JE LÁSKA, KTERÁ NEPOPÍRÁ SPRAVEDLNOST, PRAVDU A DALŠÍ BOŽÍ ATRIBUTY! Bůh je představen několika atributy (podstatnými vlastnostmi). Pokud vynecháme nebo zdůrazníme pouze jednu Jeho charakterizující podstatnou vlastnost, NENÍ TO JIŽ BŮH.  Kdo uctívá boha, který je jen jakási neohraničená láska, ten nectí Boha, ale ctí cizího boha a je tedy modlářem!! Bůh krom toho, že je láska, je také absolutní svatost a spravedlnost (samozřejmě je charakterizován i dalšími vlastnostmi). Bůh jelikož je původcem všech věcí, které se vidí, i které se nevidí, je proto nutně STANDARDEM, ETANOLEM! Stejně jako ve fyzice máme standardy či etanoly (určení míry či stupnice fyzikální veličiny), které nám určují, co je to kilogram či metr, tak Bůh a tedy Jeho Slovo=Bible nám určují, co je a co není blud či hřích nebo co je to např. láska! Bůh o tom s člověkem nedebatuje. Bůh to zjevuje! „Ale člověče, kdo vůbec jsi, že odmlouváš Bohu? Řekne snad výtvor svému tvůrci: „Proč jsi mě udělal takhle? Nemá snad hrnčíř hlínu ve své moci?“ “ Podobně to můžeme vidět v promluvě Boha k Jóbovi, který díky neznalým povídačkám jeho tří přátel označoval ve své podstatě Boha za nespravedlivého (neboť nerozuměl věcem, které byly nad jeho chápání), a proto Bůh musel promluvit k Jóbovi: „Kdo to zatemňuje mé záměry řečmi, v nichž není poznání? Jako muž si teď vyhrň rukávy, bude se tě ptát a ty mě poučíš “ (Jób 38:2-3) Na závěr Jób jasně uznává, že nemá co radit Bohu nebo mu říkat, jak by měl co dělat: „Jsem příliš nicotný – co ti mám říkat? Kladu si na ruku ústa. Mluvil jsem jednou nebo dvakrát. Nemám co odpovědět ani dodávat“. „Uznávám, že jsi všemocný a že nic nepřekazí tvé úmysly. Ptal ses: „Kdo zastírá mé záměry, a přitom nemá poznání?“ Ano, mluvil jsem, o čem jsem neměl ponětí, o tajemstvích, jež jsou nad mé chápání“ Na co cokoliv má nárok Bůh, na to NUTNĚ NEMŮŽE MÍT NÁROK ČLOVĚK a tedy jakákoliv jím vymyšlená ideologie. Tedy Bůh má nárok na absolutní pravdu, neboť On sám je tou pravdou. V žádném případě si nesmí klást nárok na absolutní pravdu jakákoliv lidmi vymyšlená ideologie jako je katolicismu a celkově křesťanství či lidské nauky, které nemají co dočinění s učením Bible, ale chtěly by se Jejím pláštíkem přiodít, judaismus, nacismus, komunismus, korán, védy, budhismus, bráhmanismus, šamanismus, hinduismus, humanismus, synkretický eurovismus a cokoliv jiného, co pochází z hříšného člověka. O čem mezi sebou mohou debatovat lidé jako rovný s rovným, tak o tom člověk takto s Bohem, jako rovný s rovným, debatovat nemůže, neboť BŮH, NIKO-LI člověk, je ETANOLEM. BŮH, NIKO-LI člověk, je STANDARDEM! Jen On sám určuje, co je správné a co není „Člověče, kdo vůbec jsi, že odmlouváš Bohu?“

Bůh také není v rozporu se svým Slovem. Naopak, On je s Ním dokonale ztotožněn! „Tak bude slovo mé, kteréž vyjde z úst mých. Nenavrátí se ke mně prázdné, ale učiní to, což mi se líbí, a prospěšně to vykoná, k čemuž je posílám“ (Izajáš 55:11) či „Zdaliž není slovo mé takové jako oheň, dí Hospodin, a jako kladivo rozrážející skálu?“ (Jeremjáš 23:29) Prostě tady jasně platí: „Všeliké zajisté Písmo od Boha jest vdechnuté, a užitečné k učení, k trestání, k napravování, k správě, kteráž náleží k spravedlnosti“ (2.Tm 3:16) Pokud by byl Bůh v rozporu se svým Slovem nebo by Jeho Slovo = Bible bylo v něčem chybné či mylné (např. by v něm byly zapsány mýty či legendy, na které by si samotné Boží Slovo kladlo nárok jako na historické skutečnosti ) není pravým BOHEM! NENÍ TO POTÉ BŮH, neboť Bůh je dokonalý, a proto i Jeho zjevení=psané Slovo=Bible člověku musí být dokonalé!!! Cokoliv platí o Bohu, musí NUTNĚ platit o Jeho Slově!!! Je-li tedy Bůh tím standardem je tedy automaticky i standardem Jeho Slovo=Bible!

Milý autore příspěvku. To, co píšeš o situaci v tzv. křesťanstvu je vskutku realita. To sektářství napříč různými, ať už „reformovanými“  „církvemi“ či různými uskupeními, které jsou pod jakousi „jednotnou“ záštitou katolické „církve“ je realitou. Drtivá většina těch sekt nemá, co říct tomuto odpadlému světu, neboť jsou samy odpadlé od pravd zapsaných v Bibli. Drtivá většina i tzv. evangelikálních či evangelijních denominací nezná pořádně základ, kterým je evangelium. Českobratrská církev evangelická (ČCE) má to slovo sice přímo v názvu, ale sama káže cizí evangeliu podobně jako církev katolická. Daný stav v tzv. křesťanstvu, které není Kristovou nevěstou=Církví, ale Babylonem, matkou nevěstek a ohavností země, není ovšem Tobě omluvou před Tvou osobní zodpovědností před Bohem.  Pokud i Ty složíš naději v dokonalém díle a osobě Syna Božího na kříži, dojdeš očistění od hříchů. Tvé hříchy budou v Božích očích smyty. Bůh, i když je absolutní spravedlnost a nemůže jen tak pro nic za nic odpustit hříšníkovi (jinak by byl nespravedlivým), tak ve svém dokonalém milosrdenství opatřil oběť. Tak jako Abraham odpověděl na otázku Izákovi, že Bůh si opatří beránka k oběti, když ho měl ve zkoušce obětovat Bohu jako zápalnou oběť,  „„Vidím oheň a dřevo“, řekl Izák. Kde je ale beránek k zápalné oběti? „Bůh si opatří beránka k zápalné oběti můj synu,“ odpověděl Abraham“ (Genesis 22:7-8), tak stejně tak si Bůh opatřil velikonočního Beránka=Pána Ježíše Krista, aby na Jeho bezhříšném těle soudil a odsoudil hřích a mohl odpustit každému uvěřivšímu: „Víte přece, čím jste byli vykoupeni ze svého marného životního způsobu, zděděného po předcích – nebylo to pomíjivými věcmi, stříbrem ani zlatem, ale vzácnou krví Kristovou! Ten byl jako beránek bez vady a poskvrny předem vybrán už před stvořením světa, ale teď na konci časů byl zjeven kvůli vám“  (1.Petrův 1:18-20) Uvěř této radostné zvěsti, že Bůh na základě dokonalé oběti svého jednorozeného Syna, již nepatří na tvůj hřích, ale na krev Krista (neboť „bez prolití krve není odpuštění vin“ (Židům 9:22)), která dala Bohu totální zadostiučinění jeho svatosti a spravedlnosti tak, že Ti může odpustit, aniž by zůstal nespravedlivým. O tom hovoří následující verše z Římanům 3. kapitoly: „Všichni zhřešili a chybí jim Boží sláva. Jsou však zdarma ospravedlňováni jeho milostí, skrze vykoupení v Kristu Ježíši.  Jeho určil Bůh za oběť smíření (doslova za slitovnici) pro ty, kdo věří v jeho krev, aby tak prokázal svou vlastní spravedlnost“  (Římanům 3:23-25) Svatý, spravedlivý Bůh musel potrestat hřích. Hřích musel být podle jeho standardu dokonalé spravedlnosti potrestán, aby nám mohl odpustit. To spravedlivé potrestání hříchu vzal za nás nespravedlivé na své bezhříšné tělo ten jediný spravedlivý: „Vždyť i Kristus, sám spravedlivý, jednou trpěl za hříchy nespravedlivých, aby vás přivedl k Bohu“  (1. Petrův 3:18) Uvěř v Pána Ježíše Krista, jako Tvého osobního Spasitele, který i za Tvé hříchy prolil drahocennou krev. Dojdeš pokoje před Bohem a budeš moct společně s ostatními věřícími vyznávat, že: „nyní, když jsme ospravedlněni z víry, máme pokoj s Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista“ (Římanům 5:1)