Vláda Andreje Babiše a podnikatel Pavel Tykač spolu řeší několik témat, která jsou důležitá pro obě strany.

S postupným zavíráním Tykačových hnědouhelných lomů na severu Čech se jedná o tom, kolik jeho firmy zaplatí na obnovu krajiny.

Chystané odstavení uhelných elektráren Počerady a Chvaletice, které patří do Tykačovy skupiny, může ovlivnit stabilitu české energetické soustavy.

Třetí styčný bod představuje Tykačův podíl ve skupině ČEZ, který z miliardáře dělá významného hráče v plánech Babišovy vlády na úplné ovládnutí výrobní části společnosti. Tykač je největším z menšinových akcionářů ČEZ a při očekávaném výkupu akcií bude chtít vyjednat co nejvyšší cenu. Ve výsledku by mohl za akcie získat až desítky miliardy korun.

Zdrženlivý Babiš

Témata ČEZ a budoucnost uhelných elektráren se podle zjištění Deníku N protnuly při dvou letošních schůzkách Tykače s premiérem Andrejem Babišem a vicepremiérem Karlem Havlíčkem, který je zároveň ministrem průmyslu a obchodu.

První schůzka se uskutečnila na začátku letošního roku, druhá na přelomu května a června. Že k jednáním došlo, potvrdil Deníku N Havlíček.

Přečtěte si také

Cesta Pavla Tykače: od divokých devadesátek až k akciím ČEZ

[ TIP: Souhrn dne podle redaktorů Deníku N do vašeho e-mailu. Odebírejte Pointu N s výběrem nejdůležitějších událostí dne a s odkazy na zajímavé texty. ]

Dva zdroje Deníku N obeznámené s průběhem jednání uvedly, že Tykač otevřel téma prodeje svých akcií ČEZ na obou schůzkách.

Při prvním setkání se Babiš rozhodl na Tykačův podnět nereagovat.

Na druhé schůzce na přelomu května a června Tykač nastínil cenovou představu a podmínky, za nichž by byl ochoten svůj podíl prodat. Ani tentokrát s ním Babiš o nabídce nejednal a odpověděl pouze: „Beru na vědomí.“

Babišova zdrženlivost podle zdrojů redakce souvisí s tím, že premiér nemůže o případné ceně akcií tímto způsobem oficiálně vyjednávat. Protistranou minoritních akcionářů má být v tomto procesu samotný ČEZ.

ČEZ na dotazy k obsahu jednání mezi Babišem a Tykačem nechtěl reagovat. Přes mluvčího Romana Gazdíka odpověděl, že nebude komentovat spekulace týkající se schůzek třetích stran.

Společnost Sev.en na otázky Deníku N ohledně aktivit Pavla Tykače dlouhodobě nereaguje.

Tři procenta, nebo deset?

Očekávaný výkup akcií ČEZ znamená pro Tykače hru o miliardy korun.

Minulý týden se akcie ČEZ obchodovala na burze kolem 1350 korun. Výkupní cenu si někteří minoritní akcionáři představují na úrovni kolem 1750 korun za akcii.

Taková částka by se podle zdrojů redakce zamlouvala také Tykačovi. Tržní hodnota tříprocentního podílu v ČEZ, který miliardář oficiálně drží, by se při takové ceně vyšplhala z nynějších zhruba 22 miliard korun na více než 28 miliard. A i kdyby cena akcie stoupla jen o jedno sto korun, Tykačův balík by to zhodnotilo o 1,6 miliardy.

Tykač oznámil překročení tříprocentního podílu v ČEZ letos v březnu, když o něm podle předpisů informoval Českou národní banku. Akcie vlastní jeho kyperská společnost Belviport Trading. Celkem šlo přibližně o 16,2 milionu akcií.

V dubnu jeden z nejmajetnějších Čechů prozradil, že začal akcie ČEZ nakupovat před pěti až šesti lety. „Nějakou dobu jsem je držel a pak se vlastně před nějakými, myslím, že to jsou tak tři čtyři roky, ta akcie šla prudce dolů a já jsem tam hodně přikoupil,“ řekl Tykač v podcastu Štěpení.

Bylo to v období minulé vlády premiéra Petra Fialy, která po vypuknutí války na Ukrajině a vzestupu cen energií uvažovala o úplném ovládnutí elektráren ČEZ a prosadila daň z neočekávaných zisků (windfall tax). Ta dopadla hlavně na ČEZ a srazila jeho zisky. Ke snížení ceny akcií přispěl také plán Fialovy vlády na úpravu zákona, který by usnadnil ovládnutí skupiny. Návrh nakonec vládní poslanci smetli ze stolu.

Na trhu se už déle spekuluje o tom, že Tykač kontroluje větší balík akcií ČEZ, než jsou oficiálně udávaná tři procenta, a ve skutečnosti ovládá osm až deset procent.

Je známo, že v roce 2023 dosáhla více než jednoprocentního podílu kyperská společnost Abaretia Holdings, kterou ovládá dlouholetý Tykačův spolupracovník Petr Nešetřil.

Přečtěte si také

Lobbisté od Tykače nabízeli podporu senátorům, řešila to i policie

Další akcie ČEZ by miliardář mohl kontrolovat prostřednictvím jiných společností nebo účtů. Tykačovy vazby na ostatní významnější akcionáře, mezi nimiž jsou například banky nebo investiční fondy, se však nedají ověřit z veřejných zdrojů.

Velikost Tykačova balíku může být důležitá pro plán vlády na ovládnutí výrobní části ČEZ. Stát dnes drží necelých 70 procent společnosti. Aby mohl společnost zcela ovládnout a získat podíly i od těch akcionářů, kteří s prodejem svých cenných papírů nesouhlasí, musí se podle zákona nejprve dostat alespoň na 90 procent.

Oficiálně přiznaný tříprocentní podíl by Tykačovi neumožnil, aby mohl vytěsnění blokovat. Kdyby však ovládal více než deset procent akcií a odmítl je prodat, stát by se k hranici potřebné pro vytěsnění ostatních akcionářů nedostal.

Havlíček: Obraťte se na Babiše

Vicepremiér Havlíček popírá, že by se na schůzkách mezi Babišem a Tykačem mluvilo o výkupu akcií ČEZ a nabízené ceně za stát.

„Vůbec tam nepadla,“ odpověděl Havlíček na opakovaný dotaz Deníku N. Když jej redakce konfrontovala s informacemi zdrojů obeznámených s průběhem jednání, odkázal ji na premiéra. „Tak se obraťte na pana Babiše,“ řekl.

Deník N oslovil premiéra už před měsícem ve Sněmovně. Babiš tehdy řekl, že na dotazy odpoví na tiskové konferenci 13. července, té se ale nakonec nezúčastnil. Redakce se proto obrátila na jeho mluvčího Martina Vodičku, který dotazy ponechal bez odpovědi.

Napjatý vztah

Při vyjednávání nejen o ČEZ, ale i o dalších Tykačových zájmech, které se neobejdou bez rozhodnutí státu, mohou hrát důležitou roli vztahy s premiérem. Ty však podle informací Deníku N nejsou dlouhodobě dobré a mezi oběma miliardáři panuje dlouhodobá vzájemná nedůvěra.

Veřejně se oba střetli například už v roce 2016 kvůli státním příspěvkům pro propouštěné horníky Tykačových společností. Tehdejší ministr financí Babiš pomoc odmítal. „Nevidím důvod, proč bychom měli podporovat firmy pana Tykače, které sídlí na Kypru, vydělávají miliardy,“ prohlásil.

Tykač se proti jeho slovům ohradil. Namítal, že jeho společnosti žádné kompenzace nepožadují a peníze mají být určeny přímo propuštěným horníkům.

Podle Havlíčka se jednání mezi premiérem a velkopodnikatelem týkalo pouze odstavení Tykačových uhelných elektráren.

„Řešilo se to, co jsme řešit museli ve smyslu Chvaletic, Počerad a teplárny, protože poslal na konci roku informaci o tom, že bude odstavovat,“ řekl Havlíček Deníku N.

Hra kolem odstavení

Tykačova skupina Sev.en totiž na konci minulého roku oznámila státu, že kvůli očekávané ztrátovosti plánuje ukončit provoz uhelných zdrojů. Uvedla, že elektrárny Počerady a Chvaletice odstaví spolu s kladenskou teplárnou v nejbližším zákonném termínu – v prosinci 2026, nejpozději do konce března 2027.

Přečtěte si také

ČEPS navrhuje udržet Tykačovu uhelnou elektrárnu Chvaletice v provozu. Státní podpora může vyjít na miliardu ročně

Rozhodnutí zdůvodnila Sev.en tím, že kvůli cenám elektřiny a emisních povolenek hrozí elektrárnám trvalá ztrátovost. Na začátku prosince záměr oficiálně oznámila také státem vlastněné společnosti ČEPS, která v Česku provozuje elektroenergetickou síť, a Energetickému regulačnímu úřadu.

Na jaře se však situace změnila. Tykačova skupina informovala ČEPS, že Počerady a Chvaletice ponechá v provozu minimálně do konce března 2027 a podle vývoje trhu případně i déle. Z původně nejzazšího termínu jejich uzavření se tak stalo datum, do kterého naopak firma provoz elektráren garantovala.

Ke zmírnění postoje Sev.en mohl přispět vývoj na energetických trzích po vypuknutí bojů mezi USA, Izraelem a Íránem na konci února. Krize zvýšila ceny elektřiny, zatímco emisní povolenky výrazně zlevnily, což provoz uhelných elektráren učinilo znovu výhodnějším.

Původní oznámení nicméně skupina formálně nestáhla a definitivně nepotvrdila ani pokračování výroby po tomto datu. „My stále dneska máme od nich dopis, že se to odstavuje,“ uvedl Havlíček.

Silné karty

Opakované jednání Babiše s Tykačem vysvětluje vicepremiér tím, že kvůli událostem v zahraničí byla situace kolem budoucnosti elektráren nejistá. Vláda podle něj potřebovala znát skutečné záměry majitele a připravit se na dopady jejich případného uzavření.

Tykač na schůzkách podle Havlíčka řekl, že definitivní rozhodnutí bude záviset na dalším vývoji cen elektřiny a emisních povolenek.

Ekonom společnosti Capitalinked Radim Dohnal upozornil, že právě vlastnictví uhelných elektráren a provozování dolů dává Tykačovi silnější váhu při jednání se státem.

„Pokud je Tykačova pozice taková, že mimo podíl v ČEZ má také uhelné elektrárny, určitě mu to dává možnost vyjednávat se státem výrazně aktivněji,“ řekl Deníku N.

Analytik také připomněl, že areály Tykačových elektráren mají hodnotu i jako připojovací body k síti, na jejichž území mohou v budoucnu vyrůst například paroplynové zdroje nebo bateriová úložiště.

Úloha ČEPS a regulátora

Proces odstavení uhelných elektráren přitom neposuzuje vláda, ale ČEPS. Ten v rámci procesu řeší, zda lze jednotlivé zdroje uzavřít bez ohrožení bezpečnosti a spolehlivosti elektrizační soustavy. Energetický regulační úřad následně řeší podmínky případného zachování výkonu, který ČEPS označí za nezbytný.

Tykačovy zdroje a plány na jejich uzavření

• Elektrárna Počerady – uhelná elektrárna na Lounsku. Sev.en původně plánovala ukončit její provoz mezi prosincem 2026 a březnem 2027. Nyní garantuje provoz nejméně do 31. března 2027, případně déle. ČEPS ji pro bezpečnost soustavy neoznačil za nezbytnou.

• Elektrárna Chvaletice – uhelná elektrárna na Pardubicku. Platí pro ni stejný harmonogram: provoz má pokračovat nejméně do konce března 2027. ČEPS označil část jejího výkonu za potřebnou, ERÚ proto řeší podmínky případného dalšího provozu a jeho úhrady.

• Teplárna Kladno – zdroj vyrábějící elektřinu i teplo. Sev.en původně oznámila jeho uzavření ve stejném termínu. Dodávky tepla ale zajistila smluvní dohoda s městem. Pro výrobu elektřiny jej ČEPS za nezbytný nepovažuje.

ČEPS za potřebné označil pouze zachování části výkonu Tykačovy elektrárny Chvaletice.

Kvůli jejímu případnému provozu po konci března následujícího roku nyní ERÚ vede správní řízení, ve kterém stanoví prokazatelnou ztrátu a přiměřený zisk elektrárny při plnění povinnosti nad rámec licence.

„V rámci oficiální komunikace držitel licence neoznámil ERÚ přehodnocení svého postupu. Nedošlo tedy k žádné skutečnosti, která by odůvodňovala přerušení správního řízení,“ řekl Deníku N mluvčí úřadu Michal Kebort. Řízení je podle něj nyní v analytické fázi a nadále pokračuje.

Počerady naopak ČEPS za nezbytné pro bezpečnost a spolehlivost soustavy neoznačil. Od počátku proto nejsou součástí tohoto správního řízení ani postupu podle příslušného ustanovení energetického zákona.

Pokračování provozu kladenské teplárny bylo mezitím vyřešeno smluvní dohodou s městem, a to pouze kvůli dodávkám tepla. Z hlediska výroby elektřiny kladenský zdroj podle ČEPS není nezbytný.

Stručně

• Premiér Andrej Babiš se letos dvakrát sešel s miliardářem Pavlem Tykačem kvůli budoucnosti jeho uhelných elektráren.

• Podle zdrojů Deníku N však Tykač na obou schůzkách otevřel také téma prodeje svých akcií ČEZ a představil svou cenovou představu.

• Babiš o nabídce nejednal, při druhém setkání pouze odpověděl: „Beru na vědomí.“

• Vicepremiér Karel Havlíček tvrdí, že se o akciích vůbec nemluvilo a jediným tématem byly elektrárny.

Tento článek čtete zdarma díky předplatiteli: jmeno prijmeni Pokud Vám nestačí jeden, prohlédněte si nabídku předplatného