Místo vína kaši s rozinkami, radí vědci. Pivo není iontový nápoj a zdravá míra alkoholu neexistuje

Jedna nebo dvě skleničky vína nebo jiného alkoholu obdobné koncentrace denně pomáhají člověku zrelaxovat a prospívají srdci a cévám. Podobná sdělení se v posledních třiceti letech objevovala nezřídka v médiích a hlásaly je i některé vědecké studie. Vrší se však důkazy o tom, že střídmé a pravidelné popíjení s sebou nese víc rizik než možných přínosů. Odborníci proto obracejí: zdravá míra alkoholu neexistuje. Více v dalším dílu seriálu Deníku N o alkoholu.

Je tomu přesně sedmadvacet let, co v americkém televizním pořadu 60 minutes vystoupil francouzský kardiolog Serge Renaud se svéráznou radou. „Chcete předejít onemocněním srdce a cév? Pijte denně dvě až tři sklenky vína. Tak jako Francouzi,“ doporučil divákům. Prodejci vína si promnuli ruce a Američané vzali obchody ztečí.

Kardiolog měl svou odvážnou radu podloženou studií. Ta se zabývala takzvaným francouzským paradoxem, který ve zkratce říká: řada věcí nasvědčuje, že by obyvatelé země galského kohouta měli trpět na srdeční a cévní choroby a infarkty – hodně kouří, málo cvičí a kvůli kachním paštičkám, hutným sýrům či velké spotřebě másla si dopřávají o třetinu větší dávky živočišného tuku než například Američané. Jenže ve srovnání s jinými národy trpí Francouzi kardiovaskulárními onemocněními daleko méně a dožívají se vyššího věku.

Odpověď na otázku, proč tomu tak je, našel Renaudův tým ve víně: důvod rozporu zčásti přisoudil střídmému a pravidelnému pití. „Studie ukazují, že konzumace alkoholu v míře, jak jej přijímají Francouzi (tedy 20–30 gramů za den – asi dvě sklenice vína, pozn. red.), může snížit riziko ischemické srdeční choroby alespoň o 40 %,“ píše se v článku v prestižním vědeckém časopisu Lancet.

Spustila se vlna zájmu. Blahodárným účinkům pravidelného popíjení malého množství alkoholu, v kombinaci se zdravou stravou, se od té doby věnovala řada studií, které s gustem citovali vinaři, média i někteří lékaři. Závěry například poukazovaly na to, že i mezi lidmi, kteří jedí zdravé středomořské jídlo, se dožívají vyššího věku spíše ti, kteří si dají sklenku nebo dvě červeného denně, než příležitostnější nebo větší pijáci.

V Česku příznivé účinky vína (a obecně malých dávek alkoholu) velebí například kardiolog a pediatr Milan Šamánek. Spolu s kolegyní Zuzanou Urbanovou vydal mimo jiné knihy s titulem Když víno léčí nebo Víno na zdraví.

 

Češi se s Francouzi dělí o druhé místo ve spotřebě alkoholu na osobu a rok. Zdroj: data OECD

„Dnes už vědci vědí, že na náš oběhový systém pozitivně účinkuje malá a pravidelná dávka alkoholu. Zvyšuje hladinu ‚hodného‘ HDL cholesterolu, snižuje riziko krevních sraženin a také hladinu fibrinogenu (bílkovina obsažená v krevní plazmě, která se tvoří v játrech, pozn. red.), který přispívá ke vzniku aterosklerózy a infarktu,“ nechal se profesor Šamánek slyšet před patnácti lety v rozhovoru pro časopis Univerzity Karlovy s tím, že nastudoval závěry stovek studií, a je proto přesvědčený, že pravidelné a přiměřené pití alkoholu může být součástí prevence kornatění cév a srdečního infarktu.

„Dnes už vědci vědí, že na náš oběhový systém pozitivně účinkuje malá a pravidelná dávka alkoholu. Zvyšuje hladinu ‚hodného‘ HDL cholesterolu, snižuje riziko krevních sraženin a také hladinu fibrinogenu (bílkovina obsažená v krevní plazmě, která se tvoří v játrech, pozn. red.), který přispívá ke vzniku aterosklerózy a infarktu,“ nechal se profesor Šamánek slyšet před patnácti lety v rozhovoru pro časopis Univerzity Karlovy s tím, že nastudoval závěry stovek studií, a je proto přesvědčený, že pravidelné a přiměřené pití alkoholu může být součástí prevence kornatění cév a srdečního infarktu.

„Jenže s alkoholem je to jako s léky. V rozumných dávkách prospívá, v přílišném množství škodí,“ popisoval Šamánek a za vhodnou dávku označil dvě až čtyři deci vína denně, v případě piva nanejvýš dva půllitry a u pálenky maximálně půl deci. S tím, že ženy by měly pít aspoň o třetinu méně. Ale ideálně denně a večer. „Máte klid, otevřete láhev a víno je jako rozsvícené,“ líčil profesor Šamánek před šesti lety ve studiu Českého rozhlasu.

Přehlížení rizik

Od té doby však odborné poznatky pokročily. A je čím dál patrnější, že rizika, která s sebou pití alkoholu nese, převažují nad možnými přínosy. „Současné vědecké důkazy vedou k jasnému závěru: Pozitivní účinky, jichž lze dosáhnout pravidelnou konzumací velmi malých dávek alkoholu, nevyvažují rizika. Dnes už není eticky ani odborně obhajitelné doporučovat konzumaci alkoholu s odkazem na zdraví,“ upozorňuje adiktolog Michal Miovský, který v Praze vede Kliniku adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice.

Zjednodušeně řečeno, v těle nemáme pouze srdce a cévy. A na další orgány alkohol ani v malém množství nepůsobí zdaleka tak blahodárně. Právě naopak. „Doporučení mírného pití s poukazem na preventivní účinek pro některou diagnózu znamená současně pominout výrazný nárůst relativního rizika pro jinou diagnózu,“ píše Miovský v jedné ze svých studií. U některých onemocnění, jako je třeba cirhóza jater, se pak riziko rapidně zvyšuje už od jednoho drinku denně. A i malé dávky alkoholu zvyšují riziko rakoviny na sedmi místech těla – kromě jater například prsu, hltanu a jícnu.

Obrázek znázorňuje relativní riziko spojené s průměrnou denní konzumací do 25 g alkoholu (cca dvě až tři deci vína). Čísla vyjadřují střední hodnotu relativního rizika, tedy kolikrát je riziko příslušné nemoci vyšší (či nižší) pro danou kategorii konzumace oproti nulové konzumaci, tedy abstinenci. Zdroj: Centrum preventivního lékařství

 

A co mediálně oblíbený francouzský paradox? Novější studie ho poněkud zmírnily: ukázaly například, že nasycené tuky nejsou takové zlo, jak se předpokládalo. Stále ale nikdo nevyvrátil vědecké důkazy o tom, že pravidelné pití malého množství červeného vína může mít pozitivní vliv na srdce a cévy. Jen se přesně neví, proč tomu tak je.

Často nezůstane u skleničky

Jak se tedy nyní k doporučování mírného a pravidelného pití, jak jej ve svých knihách popisuje například profesor Šamánek, staví Česká kardiologická společnost? „Velmi zdrženlivě,“ odpovídá její předseda profesor Aleš Linhart a vysvětluje proč: „Problém je, že málokdo zůstane střídmý. Spousta lidí začne pít příliš mnoho.“

„Ačkoli některé studie naznačily, že velmi mírná konzumace alkoholu je spojena s nižším rizikem některých cévních a srdečních příhod, není dodnes jasné, zda tento fenomén není dán také vlivy, které souvisí spíše s životním stylem těchto mírných konzumentů (skladbou stravy, stresem…) než se samotným pitím alkoholu jako takového,“ upozorňuje profesor Linhart. Když se například vědci podívali do nákupních košíků konzumentů alkoholu, zjistili, že pijáci vína jedí zdravěji než například „pivaři“. Ve zdravé stravě nebo také společenském životě tak může být jedna z odpovědí na otázku dlouhověkosti milovníků vína.

Přeceňovaný zázrak z hroznových slupek

V minulosti se nezřídka propagovalo červené víno jako nápoj snižující riziko srdečních příhod a co do „pozitivního mediálního obrazu“ tak vítězilo. Zejména se hovořilo o resveratrolu – antioxidantu obsaženém hlavně ve vinných slupkách. Ač se u myší prokázala prospěšnost látky na snižování krevního tlaku, u člověka pro jeho blahodárnost důkazy nejsou. Když například vědci sledovaliu sedmi stovek starších Italů žijících v oblasti Chianti souvislost mezi množstvím přijatého resveratrolu a nemocemi srdce, rakovinou nebo úmrtími, žádné zvláštní účinky nenašli. Množství resveratrolu se navíc se vínech liší a věci upozorňují, že pokud by chtěl člověk s jistotou dosáhnout příznivých účinků, musel by vypít stovky litrů vína denně. „Nicméně lze připustit, že nápoje s obecně menším obsahem alkoholu, jako je víno či pivo, mohou mít poněkud méně negativních dopadů než konzumace lihovin,“ říká kardiolog Aleš Linhart.

Navíc se ukázalo, že řada studií, které poukazují na lepší zdraví mírných pijáků oproti abstinentům, ignoruje jednu zásadní skutečnost: většinu „nepijáků“ totiž ve společnosti tvoří buď vyléčení alkoholici, nebo lidé, kteří nepijí kvůli chatrnému zdraví, jak upozorňuje adiktolog Miovský v jedné ze svých studií.

Souvislost mezi konzumací alkoholu a rizikem koronárního srdečního onemocnění. Riziko je nejnižší při určité mírné konzumaci, které odpovídá přibližně 20 g/den. Při nulové konzumaci je riziko vyšší, proto se mluví o protektivním efektu alkoholu. Ten byl pozorován až do denní dávky 72 g, ale nad 89 g denně už začíná statisticky významné zvýšení rizika. Zdroj: Centrum preventivní medicíny

„Problém je trochu v tom, že ne všichni, kdo abstinují, abstinují dobrovolně a rádi. Když to zjednoduším, mít stres z toho, že abstinujete, a být úzkostný při představě, že se napijete, to opravdu není moc super pro zdraví. Současně část lidí abstinuje proto, že měla v minulosti problémy s alkoholem, nebo proto, že trpí onemocněním, které alkohol výrazně zhoršuje (například u jaterních onemocnění, jako je žloutenka a podobně),“ doplňuje Miovský. Lidé, kteří nepijí z vlastního přesvědčení, jsou tedy mezi abstinenty menšinou. Což mohlo pokřivit výsledky některých studií.

Velmi umírněnou konzumaci alkoholu dnes kardiologové nemocným nezakazují, ale ani nedoporučují. „Za umírněné pití je přitom považováno množství odpovídající maximálně dvěma decilitrům vína nebo půlce litru piva denně. U žen by to mělo být ještě poněkud méně,“ upozorňuje kardiolog Linhart. Dodává, že vyšší spotřeba alkoholu, která je v Česku častá, zhusta vede k vysokému krevnímu tlaku, může vyvolat poruchy srdečního rytmu nebo srdeční selhání a onemocnění jater, slinivky a, jak už bylo řečeno, zvyšuje riziko různých typů rakoviny.

Pokud ale člověk v alkoholu hledá všelék, současné vědecké výsledky ho zklamou. „Neexistuje žádná univerzálně bezpečná a prospěšná dávka alkoholu,“ uzemňuje dohady Miovský.

Jeho slova podporuje i přelomová studie, kterou loni otiskl časopis Lancet. Tu považuje řada odborníků za poslední kapku pro přesvědčení skeptiků o škodlivosti jakéhokoliv, i umírněného pití. Když vědci podrobně analyzovali studie věnující se zdraví populací po celém světě, stanuli před jednoznačným závěrem:

„Zjistili jsme, že riziko úmrtí z jakékoli příčiny, a konkrétně riziko vzniku rakoviny, roste s rostoucí spotřebou alkoholu a minimalizovat zdravotní následky lze pouze při nulové konzumaci,“ uvedli autoři studie a rovnou vyzvali státy k přehodnocení politiky kontroly alkoholu tak, aby kladla větší důraz na snížení celkové spotřeby alkoholu v populaci.

„Nejpřekvapivějším zjištěním bylo, že i malé množství alkoholu přispívá na celém světě k poškození zdraví,“ uvedla podle CNN autorka studie Emmanuela Gakidouová, profesorka z Institutu zdravotnických metrik a hodnocení University of Washington. „Jsme zvyklí slýchat, že drink nebo dva denně je v pořádku. Ale důkaz je důkaz,“ konstatuje.

Ještě novější článek publikovaný v Lancetu upozorňuje, že jedna nebo dvě skleničky vína denně zvyšují riziko mrtvice z 10 na 15 procent, čtyři drinky denně pak na 35 %. „Tvrzení, že alkohol má jakousi magickou ochrannou moc, nemá žádný vědecký základ,“ řekl agentuře Reuters jeden z vedoucích studie, Richard Peto z Oxfordské univerzity.

Alkohol bourá zábrany i diety

A jak nedávno poukázal časopis Finmag, díky nejnovějším studiím lze (s určitou rezervou) spočítat, o kolik let zkracuje alkohol život průměrnému českému konzumentovi: „Sklenička vína nebo velké pivo obsahuje asi 18 gramů alkoholu – přičemž příjem 100–200 gramů týdně podle loňské metaanalytické studie zkracuje život průměrně o půl roku a 200–350 gramů o rok až dva. Český průměr, 200 gramů týdně, nás tak ochuzuje skoro o rok života.“

Nejnovější studie tak dávají za pravdu nejznámějšímu českému propagátorovi abstinence profesoru Karlu Nešporovi. „Půvabné rčení z dílny Anonymních alkoholiků říká: ‚Střízlivost dává všechno, co sliboval alkohol.‘ Ten, kdo se zřekne alkoholu, nic neztratí, ale většinou hodně získá,“ radí Nešpor.