- 20-50 tisíc nových bytů ročně
Praha se potýká s akutním nedostatkem bydlení. Několik desítek let je výstavba nových bytů výrazně pod potřebami: 2x nižší než ve Vídni a 4x nižší než ve Varšavě při přepočtu na velikost měst. Přirozený proces urbanizace se přitom nezastavil, stále více lidí chce v Praze pracovat, studovat a žít. Vznikl tak výrazný deficit bytů, který tlačí cenu bydlení (zejména nájmy) mimo možnosti většiny lidí. Přiškrcení přirozeného rozvoje Prahy vytváří tlak na výstavbu za její hranicí, která vede k rozšiřování města do šířky, plýtvání časem při dojíždění, omezení ekonomického rozvoje města a negativním dopadům na přírodu. Řešením je umožnit chybějící byty postavit.
Souhlasíte, že je v Praze třeba razantně zvýšit tempo výstavby až na řádově 20-50 tisíc nových bytů ročně?
Vaše odpověď (ano/ne):
ANO – tempo 20-50 tisíc bytů je nicméně sen, který se obávám nepodaří uskutečnit. Otázkou zůstává i nastavení současného standardu výstavby – zdali nemůžeme stavět i levněji při nepatrném snížení některých parametrů.
- Parkování podle potřeby, ne z nařízení
Parkovací minima, která stavitelům nových domů nařizují vysoký počet parkovacích stání i pokud je sami nepotřebují a nechtějí, prodražuje výstavbu a vynucuje stavby ošklivých domů s velkými vjezdy do podzemních garáží, mrtvým přízemím věnovaným polozakopaným garážím či velkým betonovým plochám v okolí domů. Parkovací minima znemožňují výstavbu nových čtvrtí podobných Vinohradům, přestože právě bydlení v historických čtvrtích patří mezi nejoblíbenější v Praze. V neposlední řadě znemožňují individuální výstavbu menších domů menšími stavebníky místo velkých developerů, protože podzemní garáže jsou efektivnější pod celým blokem. Zatímco města po celém světě parkovací minima ruší a často nahrazují parkovacími maximy, pražská parkovací minima patří mezi nejvyšší na světě.
Souhlasíte s úplným zrušením parkovacích minim v Pražských stavebních předpisech?
Vaše odpověď (ano/ne):
Částečně - předmětem nemůže být pouze vyřazení povinného parkovacího místa, ale musí se s tím počítat i pro budoucí nájemce/majitele bytu/objektu. Nelze předpokládat, že vznikne objekt o 50 bytech, bez zajištěné parkovací kapacity a jeho budoucí obyvatelé budou vnímat jako samozřejmost možnost přihlášení min. 1 vozu na domácnost a po obci požadovat zajištění parkování v rámci veřejných parkovacích stání.
- Plošná legalizace čtvrtí jako Vinohrady
Přirozeným důsledkem urbanizace je postupné nahrazování původních vesnických a vilových čtvrtí městskou zástavbou s kapacitou pro více obyvatel. V Praze jí brání doktrína “stabilizovaného území”, podle které se části města v bezprostředním sousedství centra či s výbornou dopravní obslužností (např. v těsné blízkosti metra) nemají už nikdy rozvíjet. Vzhledem k omezenému počtu zbývajících “brownfieldů”, je pak jedinou alternativou růstu Prahy do výšky rozšiřování se do krajiny. Se všemi negativními důsledky: ucpané silnice, ztráta volné přírody a, ekonomické ztráty pomalého dojíždění. Jiné světové metropole proto plošně zvyšují výškovou regulaci v řídkých čtvrtích (tzv. upzoning).
Souhlasíte s úpravou Metropolitního plánu, která by umožnila výstavbu domů 5+1 (t.j. 5 pater pro bydlení + kanceláře a přízemí pro obchody + služby, tj. struktura podobná Vinohradům) po prakticky celém území Prahy mimo památkové rezervace?
Vaše odpověď (ano/ne):
Částečně – je nutno přihlédnout ovšem k specifikům určitých lokalit, i když nejsou předmětem PPR. Je nutno přihlédnout ke specifiku konkrétní lokality – její současná dopravní obslužnost, její veřejná vybavenost, napojení na veřejnou dopravu, ale i dopravní stavby. Jsou lokality, kde takový postup dává jasný smysl, ale i místa, která s ohledem na určitou historickou hodnotu i charakter jsou k tomu nevyhovující. Nelze říct plošně, ano všude.
- Veřejný prostor rozmyslem, ne koeficienty
Územní plánování Prahy v minulosti rezignovalo na promyšlený design jednotlivých oblastí a nahradilo práci urbanistů dlouhou sadou striktních pravidel plošně uplatňovaných na veškerou výstavbu, např. koeficient zeleně místo plánování parků, předepsaný osvit či hlukové limity, které nesplňuje prakticky žádná historická tramvajová trať v Praze. Ve svém důsledky tyto předpisy paradoxně znemožnily stavbu domů, které máme v Praze nejradši a které mají nejvyšší hodnotu. Místo parků vznikají úzké travnaté nudle podél fasád, místo městotvorné tramvaje obří tunely a protihlukové zdi. Stavební proces trvá dlouho, je drahý, nepřístupný drobným stavitelům místo velkých developerů a má horší výsledky než jak se Praha historicky rozvíjela bez těchto slepých předpisů.
Souhlasíte s obnovením aktivního územního plánování a se zrušením většiny “slepých” parametrů typu koeficientů zeleně? Budete iniciovat potřebné legislativní a regulatorní změny?
Vaše odpověď (ano/ne):
Částečně– ale za předpokladu, že zeleň zůstane součástí projektů – byť třeba v širším plánovacím kontextu
- Multifunkční město krátkých vzdáleností
Město je pulsující komplexní systém a urbanisté nemohou všechny jeho parametry úspěšně naplánovat od stolu. Současný územní plán určuje využití staveb v daném území, například na striktně rezidenční využití bez služeb či kanceláří. “Město krátkých vzdáleností” však vyžaduje flexibilitu ve funkčním využití pozemků, aby vznikla taková obslužnost, která je je v daném místě třeba a po které je poptávka.
Souhlasíte s uvolněním funkčního využití pozemků a staveb?
Vaše odpověď (ano/ne):
ANO – podmíněně – reaguje na to již návrh nového metropolitního plánu
- Památková ochrana kvalit, ne skanzen
Smyslem pražské památkové ochrany by mělo být nejen zachování individuálních nejcennějších budov z minulosti, ale také rozvoj města v souladu s historickými kvalitami Prahy: města rozmanité architektury a kvalitního urbanismu s preferencí pěší a hromadné dopravy a bohaté účelné zeleně. V současné podobě je však často zneužívána k ochraně nevhodných poválečných budov a čtvrtí, postavených v orientaci na automobilovou dopravu v rozporu s historickým rozvojem Prahy (např. Chemapol, některá sídliště). V kvalitních částech města naopak památkáři brání vzniku příjemného prostředí, např. vysázení stromů u Masarykova nádraží, hladká dlažba pro cyklostezky, lávka kolem vyšehradské skály.
Souhlasíte s reformou památkové péče směrem k hlubší ochraně pražských kvalit místo slepého konzervování současného stavu?
Vaše odpověď (ano/ne):
ANO - a to se týká i dalších proměn, nejen stromů, ale například energetické adaptace historických budov – FVE, tepelná čerpadla, efektivní energetická řešení starých budov. Praha má být hrdá na svoji historii, ale nemá být historický skanzen. Svět se proměnuje, priority se pruměňují a nelze se tvářit, že se to Prahy netýká. Pokud nechceme být historickým skanzenem pro turisty, ale máme ambici být metropolí s významem středoevropského regionu, pokud máme ambici být ekonomickým hráčem v rámci regionu, musíme v tomto upravit i své nahlížení na modernizaci určitých prvnků ve měste.