KRISTUS BŮH A KRISTUS ČLOVĚK

V dnešní době je v tzv. křesťanských kruzích vyvíjena neustálá činnost, která se nesprávně nazývá služba Bohu. Místo, aby bylo neúprosně v Bibli zkoumáno, co náš Pán myslel pod službou každého v Kristu spaseného jedince, či aby byly s modlitbou a pokorou zkoumány další pravdy zjevené v Bibli, vyučuje se, že znalost Písma Božího není, až tak důležitá pro každodenní život křesťana. Začne-li se výhradně pod autoritou Bible zkoumat daná skutečnost, která se zašťiťuje Biblí, zda je tomu v Bibli opravdu tak, začíná se argumentovat tím, že prý víra v Pána Ježíše Krista staví na tom, že zemřel za naše hříchy, máme se snažit zvěstovat evangelium, žít dobrý život připraveni, že Ježíš se může kdykoliv vrátit (jako se krade zloděj) a prý zjevení ohledně Církve či učení ohledně Kristova Božství a člověčenství nejsou pro každodenní život Křesťana až tak podstatná. Jaký to obrovský a nezdravý přelud. Proč je nutné mít ohledně těchto zjeveních jasně a zřetelně zapsaných v Bibli správný úsudek? Jednak proto, protože jsme jeho lid, a jako Jeho děti bychom měli znát Otcovy úmysly o nás a Jeho díle a jednak proto, že kdo nemá správné porozumění o osobě Ježíšově, nemá co dočinění s Bohem a tudíž není spasený a nepatří mu! Ten kdo by chtěl pěstovat s takovýmto „bratrem“, který upadl do bludu ohledně učení o Kristu (o jeho osobě), společenství, má podíl na Jeho hříchu (2.J1:7-11)! „Do světa totiž vyšla spousta bludařů, kteří nevyznávají Ježíše Krista přišlého v těle. Každý takový je bludař a antikrist. Proto si dejte pozor, abychom neztratili to, oč jsme usilovali; nenechme se připravit o plnou odplatu. Každý, kdo nezůstává v Kristově učení (v učení o Kristu v učení o jeho osobě; má pozn.), ale opouští je, ztrácí Boha. Kdo zůstává v jeho učení, ten má Otce i Syna. Pokud k vám někdo přichází s jiným než tímto učením, nepřijímejte ho do domu ani ho nevítejte. Kdo takového vítá, stává se jeho spoluviníkem.“ Minimum křesťanů si uvědomuje důležitost učení ohledně Kristovy osoby a závažnost slov zapsaný v 2.J1:7-11. Je Kristus Bůh, je Kristus člověk, nebo jím pouze byl tady na Zemi a jakmile byl vzat k Otci do Nebes jeho člověčenství pominulo? Pojďme se tedy podívat, co nám praví Písma ohledně Kristovy osoby!

Z Písem jasně plyne, že nyní je Kristus, jak Bohem, tak i člověkem. Jeho osoba spojuje oboje!

 

BOŽSTVÍ KRISTOVO

Je Kristus Bůh, ten samý, který stvořil svět svým slovem? Kristus byl i je 100% Bůh! Kristus je Bohem neustále, věčně, od věků po věky. Není jiným, ale je tím samým Bohem, který stvořil svět! Je Stvořitelem a Udržovatelem Vesmíru! On sám stvořil svět svým Slovem „Všechno povstalo skrze něj a bez něj nepovstalo nic co je“ (J 1:3) „Byl na světě a svět povstal skrze něj“ (J1:10) „Vše v nebi i na zemi bylo stvořeno jím – to, co se vidí i co se nevidí, trůny i panství, vlády i mocnosti. Skrze něj a pro něj bylo stvořeno vše a on je přede vším a jím všechno stojí“ (Ko 1:16-17)! Sám se prohlásil za Boha (J8:24,58; 13:19), když se označil tím jménem „Já jsem“ (Iz 43:10),(Ex 3:14) jakým se představil Bůh Mojžíšovi. „Nebudete-li věřit, že já jsem“ (J 8:24), „Dříve než byl Abraham já jsem“ (J 8:58), „Říkám vám to už teď, předtím než se to stane, abyste, až se to stane, uvěřili, že já jsem.“ (J 13:19), proto ho chtěli Židé ukamenovat! Chtěli ho ukamenovat proto, že se prohlašoval za Boha. Z tohoto důvodu ho i ukřižovali. Pozastavil bych se chvíli u slov vyřčených Kristem: „Dříve než byl Abraham já jsem“. Tady je jasně viditelné, co o sobě Kristus sám věděl a velice si to uvědomoval a o čem mluvili i proroci (Micheáš 5:1). Tímto prohlášením zjevil, že je Bůh, neboť z tohoto Jeho vyjádření jasně plyne Jeho věčnost, tedy jeden z nesdělitelných atributů Božství. Takto to pochopili i Židé, proto vzali okamžitě do rukou kamení, aby ho ukamenovali „Tehdy vzali kamení a chtěli ho ukamenovat. Ježíš se ale skryl a opustil chrám“ (J 8:59) Stejný atribut (věčnost) Ježíšova= Kristova = Mesiášova Božství je jasně ukázán v (J 17:5). Dále „Můj Otec pracuje i dnes; proto pracuji i já. A kvůli tomu ho chtěli zabít ještě více, neboť nejenom rušil sobotu, ale ještě nazýval Boha svým Otcem, a tak se dělal rovným Bohu“ (J 5:17-18) Celá 6. kapitola Janova evangelia jasně ukazuje na Kristovo Božství. Kristus poukazuje, že je z nebes, že z nich sestoupil zde na Zemi! Židé Jeho prohlášení chápali opět jako prohlášení se za Boha. Ocituji tu jen část „Sestoupil jsem z nebe, ne abych konal svou vůli, ale vůli Toho, který mě poslal. A toto je vůle Toho, který mě poslal - abych nikoho z těch, které mi dal, neztratil, ale vzkřísil je v poslední den. Neboť toto je vůle mého Otce, který mě poslal - aby každý, kdo vidí Syna a věří v něho, měl věčný život. A já (sám v sobě; má pozn.) ho vzkřísím v poslední den." Židé pak na něj reptali, že řekl: "Já jsem ten chléb, který sestoupil z nebe." Říkali: "Není to snad ten Ježíš, syn Josefův? Jeho otce i matku známe; jak tedy může říkat: `Sestoupil jsem z nebe'? (viděli ho pouze jen jako člověka=proroka; má pozn)" "Přestaňte spolu reptat!" odpověděl jim Ježíš. "Nikdo ke mně nemůže přijít, pokud ho nepřitáhne můj Otec, který mě poslal; já ho pak vzkřísím v poslední den.“ (J 6:38-44) Stejně tak Kristus poukazuje v J 8:23, že není z tohoto světa. Dále je Kristovo Božství jasně ukázáno v evangeliu Matouše „V tom k němu přinesli ochrnutého člověka na nosítkách. Když Ježíš uviděl jejich víru, řekl ochrnutému:“ Vzchop se synu. Tvé hříchy jsou odpuštěny““ (Mt 9:2) Další jeden z nesdělitelných atributů Božích a to je odpuštění hříchů! Protože jedině Bůh může odpustit hříšníkovi, ne žádný kněz či kdokoliv jiný, proto znalci Písma tvrdili, že se rouhá, neboť byl podle nich jen člověkem! „Někteří znalci Písma si řekli: „Ten člověk se rouhá““ (Mt 9:3) Podobně vydal o Kristu svědectví Jan (J 1:19-35, J 3:22-35 )! Jelikož Byl Kristus Bůh, proto prohlásil tzv. „nevěřící“ Tomáš, když viděl zmrtvýchvstalého Krista „Můj Pán a můj Bůh“ (J 20:28). Všichni Jeho učedníci, kteří s ním chodili, Ho považovali za Boha. „„A za koho mě máte vy?“ zeptal se. „Ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha!“odpověděl mu Šimon Petr“ (Mk 8:29) Stejně tak v Mt 16:15 a J 6:69 „Ty máš slova věčného života a my jsme uvěřili a poznali, že ty jsi ten Svatý Boží!“. Proč se tomu Kristus nebránil, byl-li pouze člověk? Nebránil se tomu, aby byl oslovován Bohem, protože jím byl!!! Kdyby byl pouhým člověkem, prorokem a ne zároveň Bohem, jistě by se zachoval jako Jeho apoštolé či učedníci, kteří si nikdy nedovolovali osobovat úctu, která patří výhradně Bohu. Když přišel Petr do domu Kornelia, aby ho pokřtil, Kornélius před ním poklekl. Petr si uvědomoval, že není nic jiného než hříšný člověk a že veškerá úcta náleží výhradně Bohu „Petr ho ale zvedl se slovy: „Vstaň, vždyť i já jsem jen člověk!““ (Sk10:26) Jinak se zachoval Kristus, který si nebránil tomu, že Ho učedníci nazývali Bohem a stejně tak se nebránil projevování Mu úcty jako Bohu. Naopak toužil, aby všichni, kteří Ho prozatím poznali pouze jako člověka poslaného Bohem, Ho předně poznali jako Boha a také Ho tak ctili (Mk 10:18, J  6:35, J11:25-26, J 14:9, J 5:22-23)! „Otec miluje Syna a ukazuje mu všechno, co sám dělá; a ukáže mu ještě větší skutky, abyste jen žasli. Neboť jako Otec křísí mrtvé a dává život, tak i Syn dává život těm, kterým chce. Otec nikoho nesoudí, ale svěřil veškerý soud Synu, aby všichni ctili Syna, jako ctí Otce. Kdo nectí Syna, nectí ani Otce, který ho poslal“ Podobně tomu bylo při plavbě na lodi, když učedníci dostali strach z bouře, neboť nevěděli ještě, že je Bůh, ještě ho tak nepoznali! Vůbec si neuvědomovali, že je předně Bohem, a proto je Kristus tvrdě napomenul „proč se bojíte vy malověrní“, neboť věděl, že ještě v něj neuvěřili jako Syna Božího, jako Boha (Mt 8:23-27). Kdyby ho již poznali jako Boha, tak by Ho nechali poklidně spát, neboť Bůh je přece vševědoucí a zná potřeby každého člověka a ví, kdy má zasáhnout! Jako Boha ho poznali až v Cesareji (Viz verše citované již výše Mk 8:29 a Mt 16:15)!

Ještě se musím vyjádřit k pojmům „Syn Boží“ a „Syn člověka“. Tyto dva pojmy předně ukazují na Kristovo Božství! Syn člověka je nutno chápat jako osobu rovnou Bohu akorát v lidském těle. Zřetelně to lze vidět v knize proroka Daniela. V 6. kapitole ve 27. verši Daniele oslavuje médsko-perský král Darjaveš Boha Izrealského, Boha Danielova a úplně stejná slova jsou použita o vládě Syna člověka=Mesiáše Ježíše v 7. kapitole ve verši 14. Takto tomu rozuměli Židé, že Mesiáš, Syn člověka, Syn Boží je osoba rovna Bohu a tedy Boží podstaty ale zároveň i lidské! Ta jasná paralela je mezi Daniel 6:27-28, kde se mluví o Izraelském Bohu o Bohu Danielovu a mezi Daniel 7:13-14, kde se mluví o Mesiáši=Kristu. Mám na mysli tato slova „Neboť on je Bůh živý, on trvá na věky. Jeho království se nezhroutí a jeho vláda nikdy neskončí“ (Bůh Danielův) a „Byla mu dána vláda, sláva i království, aby jej ctili všichni lidé, národy i jazyky. Jeho vláda je věčná-nikdy neskončí, jeho království se nezhroutí“ (Syn člověka=Mesiáš=Kristus). Tento pojem „Syn člověka“ ukazuje, ale i na Kristovo člověčenství, předně ale na Jeho BOŽSTVÍ!!! Stejně je tomu u pojmu Boží Syn (Lk1:31-35). Prostě byl zrozen z Boha Otce! To je také jasným důkazem Kristova Božství! Byl zrozen z panny jménem Marie, a proto má jen Otce! Byl zrozen z Boha! Takto tomu rozuměli Židé, že Mesiáš, Syn člověka, Syn Boží je osoba rovna Bohu a tedy Boží podstaty, ale zároveň i lidské! Židé neukřižovali Ježíše, proto, že by Mesiáš=Syn člověka=Syn Boží, neměl být Bohem v lidském těle! Tedy, že by neměl splňovat Božské parametry! Právě naopak!!! Oni si tuto věc velmi uvědomovali, neboť to jasně plyne z Písem (Micheáš 5:1) a přesně takovouto osobu očekávali. Židé neukřižovali Ježíše proto, že Mesiáš by neměl být Bohem, tedy Synem Božím či Synem člověka, ale proto, že Ho (Ježíše) nepovažovali za Mesiáše, tedy Ho nepovažovali za Syna člověka a tedy za Boha!!! Ježíš byl ukřižován za to, že se prohlašoval za Mesiáše, Syna člověka!  Oni ukřižovali Krista proto, že v Něj neuvěřili jako Mesiáše, jako Syna člověka, jako Syna Božího! Jelikož tato osoba je zároveň Bohem i člověkem v jedné osobě, tak pokud věřili, že ta daná osoba (Ježíš), která se za Mesiáše=Syna člověka prohlašuje, není Mesiášem, museli ji nařknout z rouhání a usmrtit, jak nařizoval Zákon (Leviticus 24:16)!! „Nakonec se ho velekněz zeptal: „Jsi Mesiáš, Syn Požehnaného?“ „Jsem,“ řekl Ježíš.„A vy uvidíte Syna člověka sedět po pravici Moci a přicházet s nebeskými oblaky.“ (Toto je jasný odkaz na Daniel 7:13-14; má pozn.) Tehdy si velekněz roztrhl roucho a zvolal: „K čemu ještě potřebujeme svědky? Slyšeli jste rouhání! Co o tom soudíte?“ A všichni rozhodli, že zaslouží smrt.“ (Mk 14:61-64)  Židé odsoudili Ježíše dle Zákona, a proto Ježíš když umíral na kříži pravil, ať jim Bůh Jeho ukřižování odpustí, neboť nevědí, co činí!!! Bude-li někdo tvrdit, že Mesiáš, Syn člověka, Syn Boží je ve Starém Zákoně vyobrazen jako pouhý člověk, tak nezná Písmo, neboť Boží Slovo Ho vyobrazuje předně jako osobu Boží podstaty a stejně tak tomu rozuměli i Židé, kterým tato osoba byla zaslíbena!  

Pokud někdo bude namítat, že my (věřící, kteří složili svou naději v díle a osobě Ježíšově=mají jistotu spasení) se také nazýváme synové a děti Boží, tak mu musím odpověď, že to je pouze díky smrti Krista na kříži! Kdyby nezemřel Kristus, kdyby nepřinesl tu jedinou dokonalou oběť, která nás navždy činí čisté před dokonale svatým Bohem (Ř 3:25, Žd 10:10-14), tak si tyto pojmy v žádném případě nemůžeme nárokovat! Tyto pojmy si nárokujeme díky Kristu, který nám svou obětí, jednou provždy takovéto vysoké postavení vydobyl (Ef 2:13-14, 19-20; Ga 3:26-29)! Kristus si však tento pojem „Syn Boží“ nárokoval hned, neboť on jím byl již od věčnosti na rozdíl od nás! On nepotřeboval zástupnou oběť, tak jako my, On ji naopak za nás přinesl, abychom mohli mít stejné postavení jaké má ON „Ten, pro něhož a skrze něhož je všechno, se totiž rozhodl přivést mnoho synů do slávy, a tak považoval za vhodné přivést původce jejich spasení k cíli skrze utrpení. Ten, který posvěcuje (Kristus; má pozn), i ti kteří jsou posvěcováni (my díky Jeho oběti; má pozn.), jsou totiž všichni z jednoho Otce. Proto se nestydí nazývat je svými sourozenci “ (Žd 2:10-12)! Kristus je vyšší než andělé, který prorok pokud by nebyl Bohem, by mohl převyšovat anděly? „Tento Syn o tolik převyšuje anděly“ (Žd 1:5). Podobně je o Kristu hovořeno jako o Bohu v Žalmu, který je citován v (Žd 1:8-9) „Tvůj trůn Bože, trvá na věčné věky, žezlo spravedlnosti je žezlo vlády tvé. Miluješ spravedlnost a zlo nenávidíš; to proto tě Bůh, tvůj Bůh, pomazal olejem radosti nad společníky tvé.“ Zde je Kristus nazván Bohem, jehož Bůh pomazal. Bůh-Kristus Ježíš-pomazaný Bohem. Bůh mu (Kristu) je zároveň Bohem, neboť je i člověkem! Celá první kapitola Židům je prodchnuta Božstvím Krista „Na počátku jsi, Pane, zemi založil, dílem tvých rukou jsou nebesa. Ona pominou, ty budeš vždy, všechna se jako šaty obnosí. Svineš je jako plášť a jako roucho budou změněna, ty však jsi tentýž-tvá léta nekončí“ (Žd 1:10-12) Není nižší nebo vyšší, i když je Syn, má stejnou slávu jako Otec, neboť je s Otcem jedno „Ačkoli sdílel Boží podstatu na své ROVNOSTI s ním netrval“ (Filpsk. 2:6) , „Já a Otec jsme jedno“ (J10:30)! „Židé tedy znovu vzali kamení, aby ho ukamenovali. Ježíš jim řekl: „ukázal jsem vám mnoho dobrých skutků od Otce. Za který z nich mě chcete kamenovat?“ „Nechceme tě kamenovat za dobrý skutek ale za rouhání,“ odpověděli mu Židé. „Jsi člověk a děláš ze sebe Boha!““ NENÍ JINÝ BŮH, ALE JE JINOU OSOBOU BOŽÍ!!!!! TOHLE SE NESMÍ ZAMĚŇOVAT!!!! Ten samý Bůh, který stvořil svět, se stal tělem „To Slovo se stalo tělem“ (J 1:14), tedy zjevil se jako Syn kvůli tomu, „aby hříšné spasil“ „Mnohokrát a mnoha způsoby mluvil kdysi Bůh k otcům skrze proroky, ale v posledních dnech mluvil k nám skrze svého Syna, jehož ustanovil dědicem všeho a skrze něhož stvořil celý svět. On je jasem jeho slávy a vyjádřením jeho podstaty, svým mocným slovem nese vše, co je. On se postaral o očištění hříchů a poté usedl po pravici Velebnosti na výsostech “ (Žd 1:1-3).

To, že Kristus je Bůh ukázal Bůh jeho učedníkům na hoře, kde se před nimi proměnil. „Zatímco se modlil, změnil se vzhled jeho tváře, jeho oděv zbělel a rozzářil se…Petr a jeho druhové byli přemoženi spánkem. Jakmile se probudili, uviděli jeho slávu a ty dva muže po jeho boku.“ (Lk 9:29-32) Rozdíl mezi Otcem a Synem pokud se vůbec takto dá nazvat, neboť ti jsou jedno, je v tom, že Bůh Otec je Duch, kdežto Bůh Syn je nyní zároveň člověkem, neboť „to Slovo se stalo tělem“, tedy Bůh, který je Duch se vtělil do lidského těla!!! Je to jeden a ten samý Bůh akorát se nachází v těle. Na Zemi pobýval v lidském přirozeném těle, jako máme my, akorát bylo bez hříchu. Po vzkříšení je stejně tak v těle akorát ve vzkříšeném, nebeském nebo-li duchovním těle, které nese znaky toho těla pozemského. Další verše ukazující na to, že Kristus je jeden a ten samý Bůh „On je ten pravý Bůh a věčný život“ (1J 5:20), (J 14: 6-11), (J 11:25)

Kdo chce tvrdit, že Kristus byl či je pouhý člověk, nezná Bibli a fantazíruje, podobně jako Mohamed. Bible Krista jasně vyobrazuje jako Boha, ať už se to někomu líbí či nelibí!

Ze Skutků 2. kapitoly lze jasně vidět, kým Kristus vskutku byl, neboť právě tato pasáž jasně dokazuje, že Kristus je Bůh, protože Bůh prokázal jasně mezi Izraelity, že Ježíš je Mesiáš!!! Pokud Bůh jasně prokázal, že Ježíš je Mesiáš, tak tím také prokázal, že Ježíš je Bůh, neboť Mesiáš je Syn Boží, Syn člověka tedy i Bůh, akorát v těle. Pokud uznává někdo Ježíše jako Mesiáše, tak Ho předně musíš uznávat jako Boha, Boha zjeveného v lidském těle („Synu člověka podobný“). Prostě tvrdit jedno bez druhého je dle Bible holý NESMYSL. Od Mesiáše pojmy jako Bůh a člověk nelze od sebe oddělit. Jedno bez druhého je NESMYSL! NELZE tvrdit jedno bez druhého!! Pokud někdo tvrdí něco jiného, JSOU TO JEHO VLASTNÍ NÁZORY A SPEKULACE, NENÍ TO POHLED BIBLE A TEDY BOHA ALE JSOU TO BLUDY!!!

„ Slyšte má slova, Izraelité: Bůh vám dokázal, kdo je Ježíš Nazaretský, když skrze něj mezi vámi konal divy, zázraky a znamení, jak sami dobře víte. Když vám ho Bůh podle své jisté vůle a prozřetelnosti vydal, ukřižovali jste ho rukama bezbožníků. Bůh jej ale vzkřísil a zprostil utrpení smrti, protože nemohl zůstat v její moci. David o něm říká: „Hospodina vidím před sebou napořád, je po mé pravici, nezakolísám. Mé srdce je šťastné, můj jazyk zpívá, také mé tělo v naději odpočívá. Nenecháš v záhrobí duši mou, svého svatého nevydáš rozkladu. Cesty života jsi mi oznámil, ve své přítomnosti mě sytíš radostí!“ Bratři, o praotci Davidovi vám mohu směle říci, že zemřel a byl pochován - jeho hrob tu máme dodneška! Jako prorok ale věděl, co mu Bůh zaslíbil: přísahal mu, že na jeho trůn posadí jednoho z jeho vlastních potomků. Když říkal, že jeho duše nezůstane v záhrobí a jeho tělo nepodlehne rozkladu, předvídal tedy Mesiášovo vzkříšení. A právě Ježíše Bůh vzkřísil - my všichni jsme toho svědkové! Byl vyvýšen na Boží pravici, přijal od Otce zaslíbení Ducha svatého a to, co teď vidíte a slyšíte, je jeho vylití. David přece nevystoupil do nebe, ale sám říká: „Hospodin řekl mému Pánu: Seď po mé pravici, než ti tvé nepřátele k nohám položím.“ Ať si je všechen lid Izraele jist, že Bůh učinil Pánem a Mesiášem právě Ježíše, kterého jste ukřižovali!" Ta slova je zasáhla do srdce. Začali se Petra a ostatních apoštolů ptát: "Co máme dělat, bratři?" "Čiňte pokání," odpověděl Petr, "a každý se nechte pokřtít ve jménu Ježíše Krista, aby vám byly odpuštěny hříchy. I vy přijmete dar Ducha svatého, neboť to zaslíbení platí pro vás a vaše potomky i pro všechny, kdo jsou daleko - kohokoli povolá Hospodin, náš Bůh."“ (Sk 2:21-39)

 „Tyto jsou ale zapsány, abyste uvěřili, že Ježíš je Mesiáš, Boží Syn, a abyste skrze víru měli život v jeho jménu.“(J 20:31)

 „Každý, kdo věří, že Ježíš je Mesiáš, se narodil z Boha“(1. J 5:1)

 „A toto je svědectví, které Bůh vydal o svém Synu. Kdo věří v Božího Syna, má svědectví sám v sobě. Kdo Bohu nevěří, udělal z něj lháře, neboť neuvěřil svědectví, které Bůh vydal o svém Synu. A to svědectví je toto: Bůh nám dal věčný život a ten život je v jeho Synu. Kdo má Syna, má život, kdo nemá Syna Božího, nemá život. Tyto věci píšu vám, kteří věříte ve jméno Božího Syna, abyste věděli, že máte věčný život.“(1.J 5:9-13)

 

 

LIDSTVÍ (ČLOVĚČENSTVÍ) KRISTOVO

 Samozřejmě, že Ježíš Kristus je 100% člověk! Když je, tak je jím 100% i nyní, stejně jako jím byl předtím (myšleno od doby, kdy „to slovo se stalo tělem a přišlo žít mezi nás“), než byl vzat k Otci! Tedy Kristus je člověkem od doby, co se narodil z panny, jménem Marie, a je jím i nadále. Předtím, než se vtělil, měl stejnou slávu jako jeho Otec, byl v nebesích a byl Duch, a tedy nebyl člověkem! Mnoho lidí si myslí, že po vzkříšení Kristus ztratil své člověčenství, což je vážný omyl. Stačí otevřít Boží Slovo, kde čteme: „Je přece jediný Bůh a jediný prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš“ (1Tm 2:5). Tady je nutné si uvědomit, že zde Pavel mluví již o oslaveném Kristu, posazeném v nebesích po Boží pravici! Stejně tak v 1K 15. kapitole lze vidět, že Kristus byl a je stále člověkem „Druhý člověk je z nebe“ (1K 15:47)! Po dobu 33 let měl Kristus „lidské tělo“, „pozemské tělo“, „přirozené tělo“(1K 15:39,40,44), tedy lidské tělo jaké máme nyní my! To stejné akorát bez hříchu! Po vzkříšení má Kristus „tělo duchovní“, „tělo nebeské“ (1K 15:44,40)! Kristus je tedy člověkem nebeským (1K 15:47-49)! Stejně tak budeme i my! (1K15:49). Tím, že byl vzkříšen, ale neztrácí své člověčenství!!!! V nebi po Boží pravici nyní sedí člověk Kristus Ježíš. Pořádně je potřeba si pročíst 15. Kapitolu 1. Korintským od 20. verše! Člověkem se Kristus = Bůh stal, když to Slovo se stalo tělem (J 1:14)! To samé je vyjádřeno ve Filipským 2:8 : „Ocitl se v těle jako člověk“

Další verše dokazující, že Kristus byl člověkem a taky jím stále je Ř 5:15, 1K 15:21, 1J 4:2, 2J 5:7

V Ko 1:18 (stejně v 1K 15:23) je ukázáno, že Kristus byl vzkříšen jako první člověk, prvotina!! Stejně tak zřetelně je Kristovo člověčenství prokázáno v epištole Židům „A protože děti jsou si příbuzné tělem a krví, právě tak se i on stal člověkem…. Proto se musel ve všem připodobnit svým sourozencům, aby se před bohem stal jejich milosrdným a věrným veleknězem mohl vykonat oběť smíření za hříchy“ (Žd 2:14, 17-18)

Z toho, co bylo výše napsáno, činíme tedy závěr, že jako měl na zemi lidské tělo, tak po vzkříšení již nemá pozemské tělo ale tělo duchovní, nebeské! Tedy Kristus byl a stále je člověkem! Na zemi byl ČLOVĚKEM v lidském těle, nyní v nebesích je ČLOVĚKEM v těle nebeském, duchovním! TO ŽE JE KRISTUS ČLOVĚKEM (Bible nemyslí pod pojmem "člověk" pouze člověka v pozemském těle! Ta mluví i o člověku v těle duchovním, nebeském, tak i my po vzkříšení budeme stále lidé (člověk), ale s tělem vzkříšeným z toho pozemského těla na tělo nebeské, budeme podobni Kristu (tomu ČLOVĚKU z nebes, tím je myšlen Kristus v 1K 15:49, 15:47 druhý ČLOVĚK z nebe je také Kristus)) JE JASNÉ Z 1Tm 2:5! Jak již bylo řečeno, tak Pavel ten verš 1Tm 2:5 psal Timoteovi, když už byl Kristus posazen na nebesích!!! Pavel tedy v době, kdy Kristus byl již posazený na nebesích o něm (O Kristu) hovoří jako o ČLOVĚKU!! Kristus byl vzat z Olivetské hory jak popisuje1. kapitola Skutkům a Pavlovi se zjevil, když už byl (Kristus) posazen na nebesích, tedy po vstoupení z Olivetské hory do nebes! Jak se Kristus Pavlovi zjevil? V těle, se kterým byl vzat do nebes a ještě k tomu v plné slávě!!!! Stejně tak v těle - jsou tam popsány vlasy, oči, nohy, ruka, ústa, tvář - a ve vší své slávě se zjevil Janovi (Zj 1:12-18)! Myslím, že 1Tm 2:5 a Zj 1:12-18 stačí k tomu, aby bylo jasně dokázáno, že Kristus má tělo (nebeské, vzkříšené z pozemského) a je tedy člověkem. Ten kdo popírá Božství, nebo člověčenství Krista je bludař! Kristus má tělo, neboť tady na Zemi přišel v těle (přirozeném) a do nebe odešel ve vzkříšeném těle (nebeském)! To, že tu v tom nebeském těle pobýval určitou dobu na Zemi, bylo kvůli tomu, aby se ukázal učedníkům, aby viděli, jak i my budeme vypadat a aby v něj uvěřili, ne aby o něj přišel jak mnozí tvrdí!!!! Pavel píše v té 1Tm 2:5, že je jediný prostředník mezi Bohem a lidmi člověk Kristus Ježíš! Píše to v době, když už je Kristus v nebesích po Boží pravici!!!! Plyne to i z té 15. kapitoly Korintským, kde se o Kristu píše jako o člověku a z toho, že po vzkříšení měl Kristus nové duchovní tělo jak je vidět z Lk 24:39. Tady v tom verši je to duchovní, nebeské tělo tvořeno z masa a kostí, neboť bylo vzkříšeno z toho pozemského. Tedy to duchovní má určité znaky toho pozemského!!!!! Není tam vyloženě napsáno slovo tělo, ale lingvisté ví, že se tělo dá vyjádřit i jinak než tím slovem tělo ( ve verši je to maso a kosti, nohy a ruce = tělo) a že tam mluví o svém těle!!!! Z toho verše jasně plyne, že má tělo a z celého kontextu je jasné že mluví o těle, aby si učedníci nemysleli, že je duch! Vždyť i Tomáš mu šahal na jeho probodnuté dlaně a do boku (to bylo to tělo vzkříšené, tedy duchovní=nebeské), tak na co jiného mu šahal než na tělo?? Před očima učedníků byl v těle vzat do nebe (Sk 1. kapitola)! Kristus je první ze vzkříšených lidí 1. Korintským 15. kapitola 20. a 23. verš!!! Proto musí mít tělo! My v nebi nebudeme bez těla! Proč by se jinak tělo křísilo??? Abychom o něj přišli?? To tělo se křísí pro NEBE stejně tak tomu bylo i u Krista!!!! Kristovo tělo (pozemské) bylo vzkříšeno v tělo nebeské, aby mohl pobývat v NEBI! Co by tam (v nebi) dělal bez těla?? Vždy se křísí tělo pro nebeský život! Ti co nezemřou, ho budou mít naráz proměněno v tělo duchovní (1K15:50-53). V 1.K 15:4 je napsáno, že Kristus byl vzkříšen! Pokud někdo neuznává, že má tělo (Kristus), tak popírá i Jeho vzkříšení, neboť se křísí tělo, nic jiného se nekřísí, jen tělo se křísí, ne vnitřní složky člověka, které jsou nehmotné!!! Proč by Bůh křísil Kristovo přirozené tělo v nebeské, kdyby mu ho při vzití do nebes, odebral??? To je nesmysl!! Když někdo řekne, že nemá tělo (o Kristu) to znamená, jako by nebyl fyzicky vzkříšen!!! Je to jedno a to samé! Nemůže tvrdit jedno bez druhého! Tělo a vzkříšení spolu souvisí! Kdo nemá tělo, je mrtvý!! Kristus není mrtvý, protože jeho tělo bylo vzkříšeno! „Neboj se. Já jsem Ten první i poslední, ten Živý. Byl jsem mrtvý, a hle, jsem živý na věky věků.“ (Zj 1:17-18) Ale Kristus byl vzkříšen jako první z lidí (1K 15:20,23). V 15. kapitole 1. Korintským je ukázáno, že budeme mít stejné tělo, jako má nyní Kristus, tedy nebeské tělo, které vzniklo z toho pozemského vzkříšením! Z výše napsaného plyne, že Kristus je stále ČLOVĚK tedy má tělo, proto Pavel píše, "že je jediný prostředník mezi Bohem a lidmi ČLOVĚK Kristus Ježíš"

 „Tajemství zbožnosti je bezesporu veliké: On byl zjeven v těle, ospravedlněn v Duchu, ukázán andělům, zvěstován pohanům, vírou přijat ve světě a vyzvednut do slávy.“ (1 Tm 3:16)

„On byl zjeven v těle“, „To Slovo se stalo tělem“ „Právě tak se i on stal člověkem“ Ten Bůh, který stvořil svět svým slovem, Bůh Abrahámův, Izákův a Jákobův, který se zjevil Mojžíšovi a vyvedl svůj lid z Egypta, se stal člověkem, aby v „posledních dnech mluvil k nám skrze svého Syna“. Kdo to kdy dokonale pochopí? NIKDO! Ani JÁ, TY, či KDOKOLIV jiný! Tomu lze jen uvěřit, neboť „Jako je vysoko nebe nad zemí, tak jsou mé cesty nad vašimi cestami, tak je mé smýšlení nad vaším smýšlením.“ (Iz 55:9). „Bůh je veliký nad naše chápání“ (Jób 36:26) i přesto, že nám nyní Bůh dávám porozumět svým věcem skrze Jeho Ducha přebývajícího v nás (1. K 2:10-13; 1. Tm 1:14), protože „Teď totiž vidíme jako v zrcadle, nejasně, ale potom tváří v tvář. Teď poznávám částečně, ale potom poznám plně, tak jako Bůh zná mě.“ (1. K 13:12)