Cituji tě: „Tady je někdo, kdo nespravedlivě realizuje rozvod, jde o muže a důvodem nebylo, že žena zcizoložila. V tom případě by jeho rozvod byl oprávněný. Ten člověk se neřeší, ale Pán Ježíš tam říká, přivádí ji k cizoložství. Neboli, předpokládá, že dotyčná uzavře další sňatek. A za druhé, ten sňatek je chápán jako cizoložství. Jak ze strany té nespravedlivě propuštěné, tak i ze strany jejího manžela. Pokud jde o vinu, tak vinu za to má ten, kdo zapříčinil rozvod, tedy ženu propustil. Je to však tak, že ten nově vzniklý, vlastně cizoložný pár, nebude za to své cizoložství stíhán?“
Asi tak nějak to bude myšleno. Zkusím k tomu ještě něco sepsat. Z celého Písma lze vysledovat, že Bůh neuznává rozvod!! Bůh ho nenávidí. Zmíním tu část ze SZ Malachiáš 2:16 a ze SZ Mt 19:8. Myslím, že je to i v tom článku, co tu dala Magnolie. S tím článkem, na který odkázala, v podstatě také souhlasím. Jelikož tedy Bůh neuznává rozvod, tak prostě z Jeho pohledu absolutní dokonalosti a svatosti je i poté ten daný sňatek té neprávem zapuzené ženy cizoložstvím. Niko-li v tom smyslu, že by měla jít ta neprávem zapuzená žena, případně i ten kdo zapříčinil rozvod, do pekla! Ten, který působí rozvod, působí (je vina na něm) i jakýsi cizoložný vztah i té neprávem zapuzené ženy s jejím dalším manželem! Proč? Neboť ti dva budou jedno tělo!! Tady máme co dočinění s absolutní Boží svatostí a dokonalostí a jeho nazíráním na dané věci, neboť od počátku to tak nebylo!! Tedy dotyčný ruší původní Boží záměr jednak ve svém pozdějším cizoložném svazku a také ve svazku té neprávem zavržené, která se nechtěla rozvádět! To ale není důvod, aby nebyla po rozvodu znovu oddána. Jí a jejímu novému manželovi se to před Bohem jako cizoložství nepočítá. Není to ani důvod, aby ten, který rozvod zapříčinil, nebyl znovu oddán! Neboť ocituji tu Tvá slova, se kterými jsem plně ztotožněn: „Jestli někdo zcizoloží, vyzná to a pak tak nežije, tak takový člověk, věří-li v Ježíše, tak v ohnivém jezeře neskončí. Pokud ale někdo cizoložství vyznává, nicméně nehodlá s ním přestat, při vyznání v podstatě počítá s tím, že v tom bude pokračovat, neplánuje rozchod s tím člověkem ap., tak takový člověk je cizoložník a skončí v jezeře.“
Jinak ještě doplním, že v 19. kapitole Matouše je jasné, že přišli za Ježíšem farizeové, aby Ho pokoušeli. Tedy chtěli Ho v něčem nařknout z nedodržování Zákona. Vtělený Bůh odpovídá jasně na tuto věc, že pokud se někdo rozvádí z jiné důvodu než je případ smilstva, tak nejen že on cizoloží a vystavuje i tu zapuzenou v cizoložství z pohledu standardu Boží svatosti a dokonalosti!! Ti farizeové chtěli použít znění Zákona k propagaci svých hříšných záměrů a pohnutek, nevázanosti atd., a proto tak razantní odpověď vtěleného, já jsem! Jejich myšlenky byly nečestné! Je nezajímalo, jak je to myšleno vskutku v Zákoně a z Božího pohledu! Je nezajímaly pohnutky a úmysly srdce, ale tak jak je to napsáno a já se vpasuju do toho, aby mi to sedělo podle těch pravidel. Podobně se děje v dnešním světě mnoho špatného, ale je to zákonné!! Tedy právník obhájí dotyčného, že neporušil zákon dané země, ale dotyčný je ve skutečnosti zločinec!! Tedy farizeové si své hříchy chtěli ospravedlňovat Zákonem! Proto Ten Dokonalý jim tak dokonale a nesnesitelně odpovídá v souladu standardu Boží svatosti a dokonalosti, aby vůbec byli obviněni z toho, že jsou hříšníci! Neboť oni, kteří si nepřipouštěli svou hříšnost, protože přece neporušili to, co je napsáno v Zákoně, činili se samospravedlivými a ve své podstatě vůbec neznali Boha a Jeho smýšlení! BYLI TO NEZNABOZI!!! Ano takto jasné je to v Božích očích a z pohledu Jeho absolutní svatosti a dokonalosti, ovšem nesmí se to brát jako zákon a musí se to správně vyložit. Pokud dotyčný je věřícím v Pána Ježíše, dopustil se hříchu cizoložství a vyznal svůj hřích, je mu odpuštěno, a proto se může i znovu oženit či vdát, pokud se neusmířil a nezůstal v prvním manželském svazku.