Znovuzrození není určitě „duchovní probuzení“ v pojetí Martinina stylu. Individuální je akorát v tom, že každý člověk je individuálně znovuzrozen (protože je osobnost-individuum) skrze objektivní pravdu zapsanou Bibli. Bible pod znovuzrozenými lidmi myslí úplně nový rod! Tak jako se rodí na svět dítě, tak se podobně z člověka, který je před znovuzrozením charakterizován jako starý člověk (Ř 6:6, Ko 3:9, Ef 4:2) ovládaný svou lidskou hříšnou přirozeností*1, kterou zdědil pro svém předkovi Adamovi, rodí nové stvoření, (2.K 5:17, Ga 6:15) charakterizované jako nový člověk (Ko 3:10)! „Jak se může člověk znovu narodit?“ (J3:4), ptal se Nikodém samotného Krista. Jelikož mu Kristus odpověděl, že ke znovuzrození je potřeba vody a (totiž) Ducha, (J 3:5) je tedy ke znovuzrození potřeba osoby Ducha Svatého tedy Boží účasti! Vodou je zde buďto myšlen samotný Duch Svatý pokud je řecká spojka „kai“ přeložena jako totiž, nebo Boží Slovo, pokud je přeloženo „kai“ jako a. NIKOLI křest, jak bývá mylně vykládáno! Stejně tak je potřeba k poznání osoby Ježíše jako Syna Božího a osobního Spasitele nutná přítomnost Ducha Svatého (Mt 16:16-17). Tedy poznání Ježíše jako Mesiáše, Syna Božího, Syna člověka, Boha zjeveného v těle, který se v tom těle jednou jedinkrát obětoval, aby provždy shladil hřích a nám, kteří jsme této zprávě uvěřili, se již nepočítal (Žd9:12,25-26, 28; Žd10:10,12,14 ), je NUTNÝ PŘEDPOKLAD K ZNOVUZROZENÍ! Dokládá to i pokračující odpověď Ježíše Nikodémovi na to, jak se to (znovuzrození) může stát: „Jako Mojžíš vyzdvihl hada na poušti, tak musí být vyzdvižen Syn člověka (Tedy musí být ukřižován Ježíš, musí přinést tu dokonalou oběť, která nás očisťuje; má pozn.), aby každý, kdo v něj věří, měl věčný život. Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby každý, kdo v něj věří, nezahynul, ale měl věčný život“ (J 3:14-16) Takto se člověk skrze víru v Kristovu, za něj přinesenou oběť, znovu rodí a stává se znovuzrozeným, neboť ten starý člověk při znovuzrození umřel (byl ukřižován s Kristem na kříži) a nový člověk byl stvořen. Člověk je pak zrozen do života věčného, do nové éry, přešel ze smrti do života (J 5:24, 1. J 3:14)! „nejste přece znovuzrozeni z pomíjivého semene, ale z nepomíjivého, skrze živé a trvalé Boží slovo“ (1. Pt 1:23) „Těm však, kteří ho (Ježíše Krista; má pozn.) přijali, dal pravomoc stát se Božími dětmi, těm, kteří věří v jeho jméno. Ti se nenarodili z krve ani z vůle těla ani z vůle muže, nýbrž z Boha.“ (J 1:12-13) Člověk se tedy znovu rodí v okamžiku, kdy uvěří v Krista Ježíše, jako svého osobního Spasitele.
*1v Bibli označovanou jako tělo či tělesnost- řecky sarx. Není tím myšleno skutečné fyzické hmotné tělo – řecky sóma. Někdy se pro něj používá také pojmu sarx